Smyslové hraní: jak podporuje dětský vývoj a jak s ním začít doma

Děti poznávají svět jinak než dospělí. Nejdříve se dívají. Pak se dotýkají. Zkoumají, mačkají, přesypávají, staví, ochutnávají a poslouchají. Každá nová zkušenost jim pomáhá lépe porozumět tomu, jak svět funguje.

Právě proto je smyslové hraní jedním z nejpřirozenějších způsobů učení v raném dětství.

Možná jste už na sociálních sítích narazili na barevnou rýži a cizrnu, pěnu na holení nebo dokonale připravené sensory biny. Tyto fotografie mohou působit dojmem, že smyslové hraní vyžaduje spoustu pomůcek, času i kreativity. Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.

Smyslové hraní nezačíná nákupem speciální výbavy. Začíná ve chvíli, kdy dítě dostane příležitost objevovat svět vlastními smysly. Může to být přelévání vody při koupání, stavění věže z kostek, hledání pokladů v lese nebo mačkání domácí modelíny. Důležitá není dokonalá příprava aktivity, ale prostor pro samostatné zkoumání, experimentování a hru.

Právě proto si smyslové hraní rozumí s open-ended hračkami. Neříkají dítěti, co má dělat. Nabízejí mu nekonečně mnoho možností, jak si hrát podle vlastních nápadů. Jednou vznikne most, podruhé garáž a příště třeba kouzelný les.

V tomto průvodci se dozvíte:

• co je smyslové hraní a proč je pro děti důležité,
• jaké aktivity jsou vhodné v různém věku,
• jak začít doma bez složitých příprav,
• které materiály se osvědčují nejvíce,
• jaké chyby rodiče dělají nejčastěji,
• jak mohou smyslové hraní podpořit open-ended hračky, jako jsou PlayTRAY, Connetix, TickiT nebo MODU.

Naším cílem není ukázat vám desítky dokonale připravených aktivit.

Chceme vám ukázat, že smyslové hraní může být přirozenou součástí každého dne – a že k němu často stačí jen trocha času, zvídavé dítě a chuť objevovat svět společně.

Co je smyslové hraní?

Smyslové hraní (anglicky sensory play) je hra, při které dítě poznává svět prostřednictvím svých smyslů.

Když přelévá vodu z jedné nádoby do druhé, zkoumá její pohyb. Když staví věž z kostek, učí se o rovnováze a stabilitě. Když se dotýká šišky nebo hladkého kamínku, porovnává jejich povrch. A když pozoruje barevné dílky proti slunci, objevuje, jak se mění světlo a barvy.

Smyslové hraní tedy není jedna konkrétní aktivita. Je to způsob, jakým dítě objevuje svět kolem sebe.

Nejde jen o pět smyslů

Kromě zraku, sluchu, hmatu, čichu a chuti zapojuje dítě při hře také vnímání pohybu, rovnováhy a polohy vlastního těla.

Proto děti přirozeně baví:

• lézt přes překážky,
• houpat se,
• nosit velké předměty,
• stavět z kostek,
• balancovat,
• přelévat vodu,
• hrát si s pískem nebo modelínou.

Každá z těchto činností přináší nové zkušenosti, které dítěti pomáhají lépe porozumět sobě i okolnímu světu.

Smyslové hraní nemusí být složité

Když se řekne „smyslové hraní“, mnoho rodičů si představí složitě připravené aktivity s barevnými výplněmi a desítkami pomůcek.

Ve skutečnosti mezi smyslové hraní patří i běžné každodenní situace.

Například:

• přelévání vody při koupání,
• pečení a míchání těsta,
• hra na pískovišti,
• sbírání listů a kamínků,
• mačkání modelíny,
• stavění z magnetické stavebnice,
• kreslení prstem do písku,
• pozorování deště za oknem,
• chůze naboso po trávě.

Právě tyto jednoduché činnosti bývají pro děti často nejcennější.

Smyslové hraní a open-ended hra

Smyslové hraní se přirozeně propojuje s open-ended hrou – tedy hrou, která nemá jediný správný výsledek.

Dítě samo rozhoduje:

• co bude stavět,
• jak materiál použije,
• jak dlouho si bude hrát,
• co vyzkouší jako další.

To podporuje samostatnost, tvořivost i radost z objevování. Proto se ve smyslovém hraní tak často využívají otevřené hračky. Dítě je může používat stále novými způsoby a hra se mění spolu s jeho věkem i fantazií.

Proč je smyslové hraní důležité?

Děti se nejlépe učí tím, že si věci samy vyzkoušejí.

Když dítě přelévá vodu, nezískává jen zkušenost s vodou. Trénuje koordinaci pohybů, odhaduje množství, pozoruje příčinu a následek a přemýšlí, jak dosáhnout zamýšleného výsledku.

Podobně při stavění z kostek nebo magnetické stavebnice zkoumá stabilitu, při práci s modelínou posiluje prsty a při sbírání přírodnin se učí všímat si rozdílů mezi tvary, barvami i strukturou.

Smyslové hraní proto podporuje dítě v mnoha oblastech vývoje současně.

Rozvíjí jemnou i hrubou motoriku

Přesypávání, mačkání, nabírání, stříhání nebo stavění pomáhá rozvíjet jemnou motoriku, která je důležitá například pro pozdější kreslení nebo psaní.

Stejně důležitý je ale i pohyb celého těla.

Lezení, balancování, přelézání nebo přenášení větších předmětů rozvíjí koordinaci, rovnováhu a jistotu v pohybu. I proto je smyslové hraní mnohem širší pojem než jen aktivity u stolu.

Podporuje zvídavost a chuť objevovat

Malé děti jsou přirozeně zvídavé. Nepotřebují, aby jim někdo neustále vysvětloval, jak věci fungují. Chtějí si to vyzkoušet samy.

Co plave a co se potopí?

Proč jedna věž stojí a druhá spadne?

Jak vznikne nová barva?

Právě hledání odpovědí vlastní zkušeností je jedním z největších přínosů smyslového hraní.

Rozvíjí řeč a komunikaci

Hra nabízí mnoho příležitostí k přirozenému rozhovoru. Místo zkoušení správných odpovědí můžeme popisovat, co dítě právě dělá.

„Vidím, že jsi postavil opravdu vysokou věž.“

„Voda teče mnohem rychleji, když použiješ větší kelímek.“

Takové rozhovory pomáhají dítěti rozšiřovat slovní zásobu a učí ho pojmenovávat své zkušenosti.

Podporuje soustředění a řešení problémů

Při otevřené hře neexistuje jediný správný postup. Dítě zkouší, co funguje. Mění plán. Začíná znovu. Hledá vlastní řešení.

To rozvíjí vytrvalost, schopnost přemýšlet i radost z objevování.

Posiluje kreativitu

Krabice může být domeček. Most. Loď. Garáž.

Stejně tak se z magnetických dílků může stát hrad, zvířecí výběh nebo vesmírná stanice.

Čím méně hračka dítěti diktuje, jak ji používat, tím více prostoru dostává jeho fantazie.

Přináší radost ze společně stráveného času

Smyslové hraní nemusí znamenat, že rodič připraví složitou aktivitu a pak dítě pozoruje.

Často stačí být nablízku. Naslouchat. Povídat si. Objevovat společně.

Právě tyto společné chvíle bývají tím, na co děti vzpomínají nejdéle.

Smyslové hraní není o dokonalých aktivitách ani o drahých pomůckách. Je o tom vytvořit dítěti prostředí, ve kterém může bezpečně objevovat svět vlastními smysly.

Jak ale poznat, které aktivity jsou vhodné právě pro vaše dítě? V další části se podíváme na to, jak se smyslové hraní mění od batolete až po předškoláka a jak vybírat aktivity podle věku i aktuálních zájmů dítěte.

Smyslové hraní podle věku

Jedna z nejčastějších otázek rodičů zní: „Jaké smyslové aktivity jsou vhodné právě pro moje dítě?“

Neexistuje ale univerzální odpověď. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem. Některé dvouleté dítě vydrží dlouho stavět a soustředit se na jednu činnost, jiné potřebuje hlavně běhat, přelézat překážky a zkoumat svět pohybem. Proto berte věk jako orientační vodítko, ne jako pevné pravidlo.

Při výběru aktivit se vždy zaměřte především na to, co dítě právě zajímá, co bezpečně zvládne a z čeho má radost.

Do 1 roku: svět je jedno velké dobrodružství

V prvním roce života dítě nepotřebuje složitě připravené aktivity. Každý den objevuje něco nového. Dotek máminy tváře. Šustění papíru. Kapky vody při koupání. Sluneční paprsky na podlaze. Zvuk chrastítka.

V tomto období je nejdůležitější dostatek bezpečných podnětů a možnost volného pohybu.

Skvělé jsou například:

• hra na podložce,
• koupání,
• látkové knížky,
• různé textury,
• kontrastní obrázky,
• pobyt venku,
• zpívání a říkadla.

Pamatujte: Miminka stále poznávají svět ústy. Vyhněte se proto drobným materiálům, které by mohly představovat riziko.

1–2 roky: období opakování

Batolata milují jednoduché činnosti.

Naplnit. Vysypat. Znovu naplnit. A zase vysypat.

Možná vám to připadá jako stále stejná hra. Ve skutečnosti dítě při každém opakování ověřuje, jak svět funguje.

V tomto věku jsou ideální:

• přelévání vody,
• velké nádoby,
• měkká modelína,
• velké kostky,
• přenášení předmětů,
• jednoduché pohybové aktivity.

Nemusíte připravovat složitá zadání. Dítě si často vytvoří vlastní.

2–3 roky: první experimenty

Kolem druhého roku začíná dítě spojovat jednotlivé činnosti do příběhů.

Voda už není jen voda. Je to polévka. Řeka. Myčka aut. Bazén pro zvířátka.

Stejně tak se z modelíny může stát pizza, dort nebo dinosauří vejce.

Právě tady se krásně propojuje smyslové hraní s fantazií.

Oblíbené bývají:

• PlayTRAY s jednoduchou aktivitou,
• kinetický písek,
• modelína,
• přírodniny,
• přelévání,
• první třídění podle barev nebo tvarů.

3–4 roky: dítě tvoří vlastní svět

Předškoláci už nehledají jen nové materiály.

Začínají vytvářet příběhy.

Ze stavebnice vznikne město. Z kamínků zoologická zahrada. Z písku sopka. Z větviček les.

Dítě samo propojuje různé materiály a přichází s vlastními nápady.

Právě v tomto období začínají naplno vynikat otevřené hračky, které nabízejí nekonečné možnosti využití.

4–6 let: prostor pro vlastní nápady

Starší děti už většinou nepotřebují připravenou aktivitu krok za krokem. Naopak. Čím méně jim dospělý určuje, co mají vytvořit, tím více zapojují vlastní představivost.

Místo zadání: „Postav hrad.“

zkuste říct: „Co bys dnes chtěl/a postavit?“

Najednou může vzniknout letiště, vesmírná stanice, hrad, most nebo celé město.

To je přesně princip otevřené hry.

Jak začít doma

Možná si říkáte: „To zní dobře, ale kde vlastně začít?“

Dobrá zpráva je, že pravděpodobně už doma máte všechno, co potřebujete.

Nemusíte kupovat speciální výbavu ani připravovat složité aktivity podle sociálních sítí.

Na začátek vám bohatě stačí tři věci:

• jednoduchá nádoba,
• jeden zajímavý materiál,
• jeden nebo dva nástroje.

Například:

• miska s vodou a kelímek (nebo naběračka),
• modelína (nebo těsto) a váleček,
• kamínky (nebo rýže či cizrna) a lžíce,
• listy a pinzeta,
• písek a lopatka.

Hotovo.

Čím jednodušší začátek zvolíte, tím více prostoru dostane dítě pro vlastní objevování.

Připravte prostředí, ne výsledek

Velkou výhodou smyslového hraní je, že dítě nemusí nic splnit. Nemusí vyrobit obrázek. Nemusí postavit správnou stavbu. Nemusí dojít ke stejnému výsledku jako na fotografii.

Vaším úkolem není řídit hru. Vaším úkolem je vytvořit prostředí, ve kterém může dítě bezpečně experimentovat.

To znamená:

• připravit pomůcky,
• zajistit bezpečí,
• být nablízku,
• nechat dítě vést hru.

Často právě tehdy vznikají ty nejzajímavější nápady.

Kolik materiálu je tak akorát?

Jedna z nejčastějších chyb je příliš mnoho podnětů najednou.

Dítě dostane:

• barevnou rýži,
• modelínu,
• figurky,
• auta,
• lopatky,
• kleště,
• korálky,
• zvířátka.

A neví, čím začít. Mnohem lépe funguje jednoduchost. Vyberte jeden hlavní materiál.

Až když dítě ztratí zájem nebo začne hledat nové možnosti, přidejte další prvek.

Nechte hru rozvíjet postupně.

Open-ended hračky ve smyslovém hraní: méně hraček, více možností

Když rodiče začnou objevovat svět smyslového hraní, často si kladou otázku:

„Jaké pomůcky opravdu stojí za to?“

Odpověď vás možná překvapí. Nejde o to mít doma co nejvíce hraček. Mnohem důležitější je vybrat takové, které dítě využije znovu a znovu – pokaždé trochu jinak.

Právě to jsou open-ended hračky. Nenabízejí jeden správný způsob hry ani dítěti neříkají, co má postavit nebo vytvořit. Nechávají prostor fantazii, experimentování i vlastním nápadům.

Díky tomu rostou společně s dítětem. To, co dnes využije dvouleté dítě při jednoduchém přelévání nebo stavění, se za pár let může stát součástí propracovaného herního světa nebo konstrukční výzvy.

Podívejme se na čtyři pomůcky, které se při smyslovém hraní osvědčily nejvíce.

PlayTRAY – základna pro desítky aktivit

Na první pohled může PlayTRAY působit jako obyčejný tác.

Ve skutečnosti je to prostor, který pomáhá dítěti soustředit se na hru a rodičům usnadňuje přípravu i úklid.

Díky členění lze materiály přehledně uspořádat nebo naopak propojit podle toho, co si dítě právě vymyslí.

Vyzkoušejte například:

• přelévání vody mezi přihrádkami,
• třídění přírodnin podle velikosti nebo barvy,
• hledání ukrytých předmětů v písku,
• otiskování do modelíny,
• vytvoření malého světa s figurkami.

PlayTRAY ale není jen pro připravené aktivity. Často se stane místem, kam dítě samo přináší kamínky z procházky, stavby z kostek nebo poklady nalezené na zahradě.

Tip od Emm’s play: Nemějte potřebu zaplnit každou přihrádku. Dvě nebo tři jednoduché pomůcky často nabídnou více možností než složitě připravená aktivita.

Connetix – když se smyslové hraní propojí se stavěním

Magnetická stavebnice Connetix je známá především jako konstrukční hračka. Díky průsvitným barevným dílkům ale nabízí mnohem více.

Dítě při stavění přirozeně zkoumá:

• tvary,
• barvy,
• světlo,
• stabilitu,
• magnetismus,
• prostorové vztahy.

Connetix se navíc skvěle kombinuje s dalšími materiály. Může se stát mostem přes papírovou řeku, ohradou pro zvířata, tunelem pro autíčka nebo součástí malého světa vytvořeného z přírodnin.

Proto není potřeba oddělovat „stavění“ a „smyslové hraní“. U dětí se tyto světy přirozeně prolínají.

TickiT – objevování světla a barev

Děti světlo fascinuje. Pozorují barevné odlesky, stíny i proměny barev během dne. Právě na těchto zkušenostech staví pomůcky TickiT.

Nemusíte mít světelný panel. Skvěle poslouží i parapet u okna nebo slunné místo na podlaze.

Dítě může:

• překrývat barevné tvary,
• vytvářet obrazce,
• porovnávat odstíny,
• stavět průsvitné konstrukce,
• zkoumat, jak světlo mění vzhled předmětů.

Takové aktivity rozvíjejí nejen smyslové vnímání, ale také pozornost, kreativitu a první matematické představy.

MODU – smyslové hraní celým tělem

Když se řekne smyslové hraní, většina lidí si představí vodu, písek nebo modelínu. Jenže děti objevují svět také pohybem.

Lezením. Balancováním. Taháním. Přenášením.

Právě proto má ve smyslovém hraní své místo i MODU.

Děti z něj mohou vytvořit:

• překážkovou dráhu,
• balanční cestu,
• vozítko,
• tunel,
• místo pro odpočinek,
• vlastní pohybovou výzvu.

Nejde přitom o dokonalou stavbu. Důležitější je samotný proces – plánování, zkoušení, přestavování a hledání řešení.

Jak vybrat první open-ended hračku?

Pokud s otevřenými hračkami teprve začínáte, nemusíte pořizovat vše najednou.

Zaměřte se na to, co vaše dítě baví právě teď.

Ať už zvolíte kteroukoliv z těchto pomůcek, největší hodnotu přinese tehdy, když dítě dostane prostor využít ji po svém.

Nejlepší materiály pro smyslové hraní

Nejlepší materiál není ten nejdražší.

Je to ten, který dítě vybízí k objevování.

A často ho najdete doma nebo venku.

Voda

Pokud bychom měli vybrat jediný materiál pro začátek, byla by to voda.

Je jednoduchá, levná a nabízí téměř nekonečné možnosti.

Dítě může:

• přelévat,
• nabírat,
• míchat,
• pozorovat odrazy,
• sledovat, co plave a co se potopí,
• umývat hračky,
• experimentovat s ledem.

Stačí jen malé množství vody a dohled dospělého.

Modelína

Modelína patří mezi nejoblíbenější materiály napříč věkovými skupinami.

Pomáhá rozvíjet jemnou motoriku, sílu prstů i představivost.

Dítě ji může:

• mačkat,
• válet,
• krájet,
• otiskovat,
• spojovat s přírodninami,
• stavět z ní jednoduché tvary.

Nemusí vzniknout žádný výrobek.

Samotný proces je tím nejdůležitějším.

Přírodniny

Příroda nabízí nepřeberné množství materiálů.

Každé roční období přináší něco nového.

Na jaře květy. V létě kamínky a písek. Na podzim kaštany, žaludy a listí. V zimě sníh nebo led.

Děti přirozeně porovnávají:

• tvary,
• velikosti,
• struktury,
• vůně,
• barvy.

A navíc si vytvářejí vztah k přírodě.

Písek

Písek patří mezi klasické smyslové materiály.

Dá se přesypávat, stavět z něj, dělat otisky nebo v něm hledat ukryté předměty.

Nemusí jít jen o pískoviště.

Malé množství písku v tácu nebo větší nádobě dokáže zabavit děti na dlouhou dobu.

Barvy a světlo

Starší děti často fascinují barvy a jejich proměny.

Průsvitné tvary, barevné fólie nebo průhledné kostky jim umožňují objevovat světlo úplně novým způsobem.

Stačí obyčejné okno a sluneční světlo.

Není potřeba složitá technika.

Materiály, které už doma máte

Nemusíte kupovat speciální senzorické výplně.

Skvěle poslouží i běžné předměty:

• dřevěné vařečky,
• silikonové formičky,
• plastové kelímky,
• cedník,
• trychtýř,
• houbičky,
• štětce,
• lžíce,
• odměrky,
• kartonové krabice.

Právě obyčejné věci často vedou k těm nejkreativnějším hrám.

Méně je někdy více

Na internetu snadno získáte pocit, že ke smyslovému hraní potřebujete desítky pomůcek.

Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Několik dobře zvolených materiálů nabízí dítěti mnohem více možností než přeplněná police hraček.

Důležitější než množství je variabilita.

Když lze stejnou pomůcku využít dnes k přelévání vody, zítra ke stavění a příště při tvoření malého světa, bude dítě bavit mnohem déle.

Nejčastější chyby při smyslovém hraní

Smyslové hraní není soutěž o nejhezčí fotografii ani o největší množství pomůcek.

Přesto existuje několik chyb, které rodiče dělají poměrně často.

1. Příliš mnoho podnětů najednou

Někdy máme pocit, že čím více materiálů připravíme, tím zajímavější hra bude.

Ve skutečnosti může být dítě zahlcené.

Začněte jedním materiálem a několika jednoduchými pomůckami. Další přidávejte až ve chvíli, kdy o ně dítě samo projeví zájem.

2. Snaha o dokonalý výsledek

Smyslové hraní není výtvarný projekt.

Pokud dítě smíchá všechny barvy dohromady nebo z plánované farmy vznikne vesmírná základna, není to chyba.

Je to důkaz, že si hru přizpůsobilo podle sebe.

3. Neustálé opravování dítěte

„Takhle ne.“

„To postav sem.“

„Tohle není správně.“

Podobné věty mohou dítě odradit od vlastního objevování.

Zkuste místo toho pokládat otevřené otázky:

• Co myslíš, že se stane, když…?
• Jak by to šlo udělat jinak?
• Co chceš vyzkoušet teď?

4. Strach z nepořádku

Ano, smyslové hraní někdy znamená rozsypaný písek nebo rozlitou vodu.

Nemusí to ale být katastrofa.

Pomůže:

• hrát si na omyvatelné podložce,
• používat tác nebo PlayTRAY,
• připravit menší množství materiálu,
• zapojit dítě do úklidu.

Úklid je součástí hry stejně jako samotné objevování.

5. Porovnávání s ostatními

Každé dítě si hraje jinak.

Některé vydrží u jedné aktivity čtyřicet minut.

Jiné ji po pěti minutách promění v úplně novou hru.

Obojí je v pořádku.

Smyslové hraní nemá vypadat stejně jako na sociálních sítích. Má odpovídat vašemu dítěti.

Nejčastější otázky rodičů

Od jakého věku je smyslové hraní vhodné?

V podstatě od narození. U nejmenších dětí jde hlavně o přirozené každodenní zkušenosti – dotek, pohyb, koupání nebo pozorování okolí. Připravené aktivity mají větší smysl až s rostoucím věkem a vždy by měly odpovídat schopnostem dítěte.

Musím kupovat speciální pomůcky?

Ne. Začít můžete s tím, co už doma máte – vodou, miskami, vařečkami, modelínou nebo přírodninami. Kvalitní open-ended hračky mohou možnosti hry rozšířit, nejsou ale podmínkou.

Jak často smyslové hraní zařazovat?

Nemusí jít o zvláštní aktivitu. Smyslové zkušenosti děti získávají každý den – při vaření, koupání, pobytu venku nebo stavění z kostek.

Jak dlouho by měla aktivita trvat?

Neexistuje správný čas. Řiďte se zájmem dítěte. Někdy bude stačit deset minut, jindy si bude hrát půl hodiny. Důležitější než délka je zaujetí.

Co když dítě nechce sahat na některé materiály?

Respektujte jeho tempo. Některé děti dávají přednost tomu, když mohou používat lžíci, kleště nebo štětec. Nenutit dítě do kontaktu s materiálem je často nejlepší cesta.

Jaké materiály nejsou vhodné pro malé děti?

Pokud dítě stále poznává svět ústy, vyhněte se drobným materiálům, jako jsou korálky, vodní perly nebo drobné luštěniny. Vždy přizpůsobte aktivitu věku a schopnostem dítěte.

Jaké open-ended hračky pořídit jako první?

Neexistuje jedna správná odpověď. Vyberte podle zájmů dítěte. Pro tvoření a smyslové aktivity je skvělý PlayTRAY, pro stavění Connetix, pro světlo a barvy TickiT a pro pohybové objevování MODU.

Je smyslové hraní vhodné i pro předškoláky?

Rozhodně ano. Jen se mění jeho podoba. Místo jednoduchého přesypávání děti více staví, experimentují, plánují a vytvářejí vlastní herní světy.

Shrnutí

Smyslové hraní není o dokonale připravených aktivitách ani o drahých pomůckách.

Je o tom, dát dítěti příležitost poznávat svět vlastními smysly, vlastním tempem a podle vlastních nápadů.

Někdy k tomu stačí miska s vodou.

Jindy několik kamenů z procházky.

Nebo magnetická stavebnice, ze které během jednoho odpoledne vznikne most, garáž i vesmírná stanice.

Právě v tom je kouzlo smyslového hraní.

Neexistuje jediný správný postup ani jeden správný výsledek.

Každá hra je jiná. Každé dítě je jiné.

A právě proto stojí za to nabídnout dětem hračky a materiály, které porostou společně s nimi – budou je vybízet k objevování, podpoří jejich fantazii a umožní jim vracet se ke stejné hře znovu a znovu, pokaždé trochu jinak.

Možná zjistíte, že to nejcennější, co dětem při smyslovém hraní dáváme, nejsou nové pomůcky ani dokonale připravené aktivity.

Je to čas. Důvěra. A prostor objevovat svět po svém.